ROKLE
Na jižní magistrále
kopírující pohoří Atlas, který
leží na severní straně této cesty, leží dvě
proslulé rokle, které stojí za
návštěvu. První z nich se jmenuje Todra,
druhá Dades - jedete-li z východu na západ. Rokle
Todra tvoří především ve svém vstupu
majestátní skalní bránu vyhloubenou
stejnojmenou říčkou. Průchod touto strží je v
nejužších místech široký jen asi
15m. Po stranách se tyčí 300metrové kolmé
stěny skály. Po asi 200-300 metrech se otevře
širší a méně strmá část
rokle, u říčky jsou pruhy pečlivě obdělané zeleně s
několika palmami. Dál je už cesta přístupná
pouze pěšky nebo teréním autem. Přes den je
bohužel toto přírodně nádherné místo
plné turistů, před roklí stojí auta a autobusy, po
stranách cesty před i za vstupem do rokle jsou krámky se
vším možných suvenýrovým
zbožím. Asi je nejlépe si vybrat pro
návštěvu večer nebo brzké ráno. My tam byli
později odpoledne, kdy už turistický provoz nebyl tak
úporný, nicméně moc soukromí jsme si pro
obdivování rokle neužili. I tak to však samozřejmě
stojí za návštěvu.
Rokle Dades je svou atmosférou zcela jiná. Je bohatě
obydlená, skalní útesy jsou
otevřenější a zároveň rozmanitější.
Jsou zde k vidění staré berberské kasby,
které nádherně ladí s okolní divokou
krajinou. Hornina, která je erozí vytvárněna do
roztodivných útvarů, má (stejně tak i v Todře)
červenohnědou barvu, stejně tak barevná jsou i stavení se
svým často ještě zachovalým opevněním.
Rokle je poměrně dlouhá a rozsáhlá, je
dobré si projet nebo projít alespoň jejích 30km od
hlavní silnice. My se do ní dostali
víceméně v dost krátkém čase k večeru, kdy
rychle postupující tma nám znemožnila
prohlédnout si ji důkladněji a více do hloubky. Ale i tak
se nám velice zalíbila. Mohli jsme totiž k večeru
pozorovat normální život místních obyvatel
a nebyli jsme už tak obtěžováni různými
nabízenými turistickými službami. A tak jsme se
stali svědky, jak ženy z dolních zavlažovaných
políček přinášejí do obydlí,
ktará byla vždy na vyvýšených
místech, na zádech snopy zeleného krmiva pro
domácí zvířata (ovce, kozy), či jak společně s
dětmi pohánějí do kopce plně naložené
oslíky se sklizenými produkty jejich celodenní
práce.
A zde pár obrázků z
jihomarockých roklí:
