Na "Cestě tisíce kaseb" jsme už zažili minimálně nějaká zajímavá setkání s místními lidmi, ale na druhé straně jsme se mohli kochat nádherou krásné divoké přírody v harmonické jednotě s lidskými příbytky zde stavěnými. Krásné oázy v údolích polo nebo úplně vyschlých koryt řek se svými pečlivě upravenými políčky, se svěže zelenými háji datlových palem. Lidé zde pěstují s notnou dávkou každodenní dřiny, která je však, jak se nám zdálo, především záležitostí žen, asi dostatek produktů pro svou obživu, ale nedostatek prostředků, které by zajistili nějaké značnější výdělky pro např. koupi auta či stavby nového domu. "Kasby" znamená opevněné usedlosti nebo celé vesnice, jejichž architektura je pro Maroko typická: hranaté domy s rovnou střechou, malými a nepočetnými okénky, materiálem, barvou i architekturou krásně zapadající do okolní přírody. Domy i tradiční opevnění je stavěno z říčního bahna prokládaného menšími kameny. Po každém období dešťů je nutné zdivo opravovat, neboť déšť je pro tyto stavby zhoubný. Je-li stavení ponecháno několik let bez povinné každoroční opravy, stává se z domu jen hromada hlíny.
A zde obrázky z jižních marockých oaz:
Zpět na ÚVOD